V doprovodu člena mysliveckého sdružení pana Berana jsme se vydali ke krmelci. Cestou jsme se zaměřili na to, co vše do přírody nepatří a bohužel jsme zjistili, že hodně lidí stále ještě „neví“, že odpadky do přírody nepatří. Společně jsme viděli vysokou zvěř i malého zajíčka, prohlédli jsme si zimní příbytky některých lesních zvířat a všem zvířátkům jsme přidali do krmelce dobrůtky, které jsme jim přinesli. A co víme pro příští rok – žádné sušení kaštanů a žaludů, raději je předáme myslivcům a oni je zahrabou do země, aby zůstaly pěkně čerstvé. Na zpáteční cestě jsme si pochutnali na buchtě a čaji, které nám k lesu přivezla paní ředitelka, a posilněni jsme všichni spokojeně šlapali zpět do školy.
